Začněme tvou adventní cestu tím, že si dopřeješ chvíli klidu. Nacházíme se ve stresovém období. Je jen v pořádku, když si věnujeme trochu péče. Sebepéče nemusí být složitá, někdy stačí jen zastavit se a nadechnout.
Poznáte rozdíl mezi těmito otázkami? Nevidíte žádný? Přesto tam je a je obrovský. Myslíte si, že víte co chcete? Že v tom máte skutečně jasno? Pojďme se na to podívat trochu blíže. Třeba zjistíte, že si odpovídáte na špatnou otázku.
Všichni moc dobře víme, že normální lidé mají své odlišnosti. Jsou jedineční a výjimeční. Proč by to mělo být jiné i lidí s autismem nebo mentálním deficitem? I tito lidé jsou jedineční a výjimeční. O dětech to platí úplně stejně. Házet všechny do jednoho pytle, pod diagnózu, s předpokladem 100% shody bez předpokladu osobnosti a odlišnosti, je velmi omezený pohled.
Tak je to tady a mám z toho radost. Často dostávám dotazy od pedagogů a vedoucích kroužků, jak pracovat s dětmi se speciálními potřebami. Myslím, že toto téma je třeba otevírat často a podrobně. Děti se speciálními potřebami chtějí být jako každé jiné dítě. Rodiče mnohdy ze strachu z odmítnutí raději nic neřeknou. Dítě se poté jeví zbytečně jako problémové.Strana 7 z 9